Občanské sdružení Společnost přátel Podkarpatské Rusi bylo založeno v roce 1990. Ideově navazuje na Klub přátel Podkarpatské Rusi založený v období meziválečného Československa v Bratislavě. Cílem Společnosti je zejména prohlubování vztahů s občany a organizacemi Zakarpatské oblasti Ukrajiny (bývalé Podkarpatské Rusi), podpora Rusínů na území České republiky a popularizace Podkarpatské Rusi (Zakarpatské oblasti) v ČR. Společnost vydává časopis Podkarpatská Rus, další neperiodické publikace, pořádá besedy, výstavy a filmové projekce. Členy Společnosti jsou Rusíni, Češi narození na území Podkarpatské Rusi a lidé mající vztah k tomuto území. Členská základna čítá okolo 500 lidí z České republiky i dalších států. Ve vedení Společnosti se postupně vystřídali Alexandr Veličko, Jaromír Hořec, Miloslav Kopecký, Jiří Havel, Agáta Pilátová a Dagmar Březinová.

 

 

Pozvánka

ČÍSLO 3/2015

ČÍSLO 2/2015

Fotka Rudolfa Hůlky z fondu Slovanské knihovny

Usnesení Valné hromady spolku Společnost přátel Podkarpatské Rus

1.      Valná hromada schvaluje následující prohlášení:

„1. Valná hromada Společnosti přátel Podkarpatské Rusi připomíná 70. výročí Rusínského Mnichova - odstoupení Podkarpatské Rusi, která byla do r. 1945 součástí Československa, Sovětskému Svazu. Tento akt se stal v rozporu se spojeneckou smlouvou mezi ČSR a SSSR a bez demokratického vyjádření většiny obyvatel.

2. Rusíni, původní lid Podkarpatské Rusi, a jejich identita, kultura, historie i významné osobnosti byli a jsou uváděny do zapomnění přičinlivým úsilím nových vládců.

Připravovaná novela zákona č. 212/2009 Sb., který se týká náhrad za majetek zanechaný na Podkarpatské Rusi

Dne 1. 10. 2009 nabyl účinnosti zákon č. 212/2009 Sb., kterým se zmírňují majetkové křivdy občanům České republiky za nemovitý majetek, který zanechali na území Podkarpatské Rusi v souvislosti s jejím smluvním postoupením Svazu sovětských socialistických republik. Tak bylo završeno několikaleté snažení Občanského sdružení Podkarpatská Rus-náhrada majetkové újmy, zejména pana Ing. Josefa Havla, předsedy tohoto sdružení.

Pozvánka na valnou hromadu Společnosti přátel Podkarpatské Rusi

Výkonný výbor Společnosti přátel Podkarpatské Rusi Vás srdečně zve na valnou hromadu, která se bude konat dne 23.května 2015 v 09:30 ve společenském sále Domu národnostních menšin, Vocelova 3, Praha 2 (poblíž stanice metra I.P.Pavlova)
Program : záhájení.
Vystoupení zpěvaček ze skupiny Šarvanci: M.Mušinková a D.Saknárová
Volba komisí , zapisovatele a ověřovatele zápisu.
Zpráva o činnosti za uplynulé období
Zpráva o hospodaření
Revizní zpráva
Zprávy o činnosti odboček a folklorní skupiny Skejušan
Aktuální informace o novele zákona č.212/2009 Sb
(náhrady za nemovitosti zanechané na PR pro vnuky JUDr Škampová, D.Nopová
Volba nového výkonného výboru
Diskuse – Prezentace knih vydaných SPPR v power pointu (Publikační činnos Možnost zakoupení knih.)
Závěr – malé občerstvení

Informace o předcích

Dobrý den,
budu velmi rád, jestliže mi pomůžete najít nějaké informace o  
předcích, popřípadě současnících, na Podkarpatské Rusi: moje  
babička pocházela z obce Domanince (dnes součást Užhorodu). Za svobodna  
se jmenovala Kateřina Szopková a ročník narození byla přibližně  
1908(?). Byla nejmladší z (asi) šesti dětí. Její starší sourozenci  
jsou dnes většinou v USA (jejich otec, můj praděd, odjížděl za prací  
do uhelných dolů do Maine a postupně je odvážel).
Po II. SV odešla babička s manželem (mým dědou, Jan Kohutka) do Čech,  
do města Litoměřice. Jejich syn (můj táta, Jan Kohutka ml., ročník  
1929) vystudoval v Praze překladatelství (ruský jazyk a literatura),  
takže já se sestrou jsme již rození a celoživotní Pražáci (já  
ročník 1957, sestra 1955).
Babička byla svým naturelem vynikající a výjimečná žena. Celý život  
mluvila rusínským dialektem (ale nadávala maďarsky!!) a na svou vlast v  
dobrém i hořkém vzpomínala. Posluchači teologické fakulty v LTM k ní  
chodili konzultovat řecko-katolický ritus.
Zemřela v roce cca 2000, ve věku cca 92 let.
Prosím o vyrozumění.
Děkuji
Ing. Jiří Kohutka, Praha 2

ČÍSLO 1/2015

Stát by měl svůj dluh vůči rodinám z Podkarpatské Rusi splatit

 

Po válce zanechaly své domovy v Sovětském svazu a přesídlily do Česka, kde jejich potomci žijí dodnes. Řeč je o českých rodinách z Podkarpatské Rusi. Ačkoliv tehdy SSSR zaplatila Československu 920 milionu korun, rodinám byl za ztracený majetek vyplacen jen zlomek. Dluh, který od té doby Česko vůči těmto rodinám má, nesplatil bohužel ani zákon z roku 2009, protože většina původních vlastníků a jejich dětí už se nápravy nedožila. Současný návrh předložený skupinou poslanců, který chce převést nárok na odškodnění i na vnuky a závětní dědice, proto považuji za správný. Z hlediska práva, obecné spravedlnosti i morálních důvodů.

Stránky