Občanské sdružení Společnost přátel Podkarpatské Rusi bylo založeno v roce 1990. Ideově navazuje na Klub přátel Podkarpatské Rusi založený v období meziválečného Československa v Bratislavě. Cílem Společnosti je zejména prohlubování vztahů s občany a organizacemi Zakarpatské oblasti Ukrajiny (bývalé Podkarpatské Rusi), podpora Rusínů na území České republiky a popularizace Podkarpatské Rusi (Zakarpatské oblasti) v ČR. Společnost vydává časopis Podkarpatská Rus, další neperiodické publikace, pořádá besedy, výstavy a filmové projekce. Členy Společnosti jsou Rusíni, Češi narození na území Podkarpatské Rusi a lidé mající vztah k tomuto území. Členská základna čítá okolo 500 lidí z České republiky i dalších států. Ve vedení Společnosti se postupně vystřídali Alexandr Veličko, Jaromír Hořec, Miloslav Kopecký, Jiří Havel, Agáta Pilátová a Dagmar Březinová.

 

 

Má rusínská vyšívanka - kniha, která vám odhalí duši Zaparpatí.

Na podzim vyjde knižní prvotina Barbory Zavadilové s názvem Má rusínská vyšívanka. Pod vlivem vyprávění své milované babičky, která pochází z Podkarpatské Rusi a už od poloviny minulého století žije v Čechách, se mladá autorka Barbora Zavadilová vydala na tři letní měsíce poznávat zemi, v níž se babička narodila a v níž jsou tedy i její vlastní kořeny.

Ze zápisků z této cesty vznikl poutavý rukopis ve dvou rovinách: svět z babiččina někdejšího vyprávění autorka konfrontuje s dnešní situací země, která se ještě stále nevymanila z tradic patriarchální společnosti, s jejími sociálními nerovnostmi, se snahou mnoha jejích obyvatel odjet vydělávat peníze do zahraničí i s lhostejností většiny k vlastní společnosti a zemi.

Barbořiny zápisky odhalují nejen bolesti života tohoto regionu, ale také různorodé krásy jeho přírody a kulturních památek. Autorka evokuje nádheru krajiny, objevuje čtenáři mnohé dosud neobjevené architektonické památky - lidové stavby, staré kostelíky - , ale neopomíjí ani haldy odpadků, všudypřítomnou špínu a nelad. To vše nevnímá jako povrchní turista: oceňuje smysluplné počínání aktivních jedinců a je ochotna sama přidat ruku k dílu, např. při značkování cest v krajině.

Vernisáž výstavy Jurije Firjaka - Podkarpatská Rus – můj domov

 

Společnost přátel Podkarpatské Rusi, z.s.

srdečně zve

na vernisáž výstavy

Jurije Firjaka

Podkarpatská Rus - můj domov

dne 15.5.2019 v 17:00 hod. v galerii Domu národnostních menšin, Vocelova 3, Praha 2

 

 

Jurij se narodil 1.6.1959 na Podkarpatské Rusi. Malovat začal již na střední škole v ateliéru známého malíře Nauma Repkina, který významně ovlivnil jeho malířský styl i zaměření žánru na krajinomalbu. V současné době žije s rodinou v České republice a malbu dále studoval v ateliéru malířky Jolany Čechové. Nyní u akademického malíře a sochaře Filipa Kudrnáče. Jeho obrazy najdete v soukromých sbírkách v České republice, Rusku, Ukrajině, Maďarsku a Irsku. Sám se považuje za krajináře.

Výběr z jeho obrazů zachycující osobní dojmy ze Zakarpatska můžete shlédnout na tématické výstavě nazvané ,,Podkarpatská Rus - můj domov ,, ve výstavní galerii Domu národnostních menšin, Vocelova 3, Praha 2 ve dnech 15.5. - 30.5.2019.

Krátký program, občerstvení

 

ČÍSLO 1/2019


První číslo časopisu roku 2019:

Dmitrij Pop, Ivan Pop: Nová svědectví o anexi | Obrazy rusínskéhomalíře budou v galerii DNM | Vzpomínka na Jurije Dumniče | Rozhovors Janem Matějem Rakem | Všechno je jinak, vzpomíná doktor ErvínAdam, rodák z Rachova | Poválečné osudy lidí z Podkarpatska |Sportování Rusínů v cizích službách | Koločava - splněné přání

Pozvánka na setkání s Vladimírem Kuštekem - autorem knihy Československý svět v Karpatech

Zveme vás na setkání s Vladimírem Kuštekem, autorem nové knihy Československý svět v Karpatech a Janem Lipinským, tvůrcem dokumentárního filmu V osidlech velmocí.

Těšíme se na vás ve čtvrtek 7. března 2019 v 17 hodin

ve společenském sále

Domu národnostních menšin v Praze 2, Vocelova 3.

Knihu slavnostně pokřtíme, film promítneme, pobesedujeme s autory a připijeme na úspěch knihy i filmu.

ČÍSLO 4/2018


Čtvrté číslo časopisu roku 2018:

Zahájili jsme výstavu Spřízněni volbou v Klementinu | Kulatý stůlhistoriků o dějinných peripetiích naší republiky | Koločava - splněnépřání, reportáž Aleše Pivody | Peter Švorc - Jurko Lažo a jeho doba |Herec Andrej Hryc o svých kořenech | Baťa na Podkarpatské Rusi | Jakse po válce vraceli domů podkarpatští Židé

Společnost v prešovské Viole

V Prešově na severovýchodním Slovensku působí v centru města od roku 2016 literární kavárna a umělecký klub Viola. Příjemné, inspirativní prostředí, kam lze téměř každý den zajít na hudební a literární program, na výstavu či pořad pro děti. Nebo prostě jen na šálek kávy. Provozují jej manželé Pirníkovi, Rusíni původem z Medzilaborců.

Uměleckého vedení kavárny se ujala hudebnice a muzikoložka Táňa Pirníková; invenční, aktivní žena plná dobrých nápadů. Léta se věnovala také pedagogické práci, mj. na Prešovské univerzitě. Paní Táňa pozvala zástupce Společnosti přátel Podkarpatské Rusi, aby 15. listopadu tr. ve Viole povyprávěli o Rusínech v Česku a o aktivitách SPPR. Vydali jsme se tam ve složení Dagmar Březinová, Jan Čopík a autorka této glosy. Do Prešova, pravda, cesta dlouhá, ale stála za to. Přijeli jsme, viděli a byli nadšeni. Kavárna je sice nevelká, ale útulná. má dobrou akustiku. Je zařízena s vybraným vkusem, vybavená docela prostorným pódiem, kvalitním pianinem, dobrým osvětlením a ozvučením. Na stěnách sálku jsme zastihli i nedávno otevřenou výstavu fotografií Rudolfa Štursy.

Beseda s fotografkou Danou Kyndrovou

Zveme vás na besedu s fotografkou Danou Kyndrovou, autorkou fotografické publikace Podkarpatská Rus. Beseda se koná v rámci výstavy Spřízněni volbou v Zasedací místnosti Národní knihovny v pondělí 3. prosince v 17 hodin. Národní knihovna ČR, Klementinum 190, Praha 1 Zasedací místnost, vchod A, 1. patro

TISKOVÁ ZPRÁVA K VYSTAVÉ SPŘÍZNĚNI VOLBOU v NÁRODNÍ KNIHOVNĚ Podkarpatské a rusínské inspirace a výzvy v české literatuře

Termín: 1. listopadu 2018 - 10. ledna 2019

Místo konání: Národní knihovna ČR v Praze

Pořadatelé: Národní knihovna České republiky, Slovanská knihovna, Společnost přátel Podkarpatské Rusi

Vernisáž: 1. listopadu 2018 v 17,00 hod.

Doprovodný program: 3. prosince 2018 beseda s fotografkou Danou Kyndrovou, autorkou obrazové publikace Podkarpatská Rus

Výstava Spřízněni volbou - Podkarpatské a rusínské inspirace a výzvy v české literatuře představuje výběr české, zčásti slovenské odborné literatury, beletrie, obrazových publikací a průvodců inspirovaných regionem někdejší Podkarpatské Rusi a životem jeho (zejména) rusínského obyvatelstva. Výstava také připomíná umělecké inspirace, jež Podkarpatská Rus nabídla dalším umělcům - výtvarníkům, fotografům, filmařům aj. Výstava je příspěvkem pořadatelů k 100. výročí vzniku Československa.

Zájem Čechů o Podkarpatskou Rus a Rusíny má dlouhou historii sahající až k národnímu obrození. Už obrozenský vědec Jan Evangelista Purkyně si v 19. století povšiml, že „na jižním spáru karpatského pohoří žijí takzvaní Rusíni, odvětví to kmene maloruského. Národ tento čilý a mladistvý, tělesně i duševně nadaný, zápasí o svou bytnost... Až doba jeho svobody přijde, dozajista vzkvete rychle, k podivuhodnému stupni a zaujme vážného místa ve světě slovanském..." Kontakty mezi českými a rusínskými vzdělanci své doby vznikaly a pokračovaly i v dalších desetiletích. Vazby mezi Podkarpatskem a českými zeměmi se prohloubily za 1. republiky, v letech 1919 - 1939, kdy se region stal součástí Československa. Necelé dvacetiletí společného státu přispělo k pozitivnímu rozvoji regionu. Čs. stát v průběhu dalšího historického vývoje ve své původní podobě zanikl, nicméně se jako státní celek společný s tehdejší Podkarpatskou Rusí výrazně zapsal do historie i kulturního a společenského povědomí.

Podkarpatská Rus zanechala výraznou stopu rovněž v kultuře a umění. Čeští spisovatelé, básníci, výtvarníci či tvůrci dalších uměleckých oborů (film, fotografie, hudba) si z Podkarpatské Rusi přinášeli cenné podněty pro svá díla. Inspirativní prostředí Podkarpatské Rusi aktivně působilo v českém veřejném prostoru v dalších oblastech, napři v historiografii, etnografii a folkloristickém bádání. Vznikla četná umělecká díla - sbírky básní, próza, publicistické črty, filmy, soubory fotografií, malby a grafiky, a na straně druhé četné tituly odborné literatury; dále historické, etnografické, folkloristické, demografické a jiné studie, cestopisy a průvodce. Tento trend pokračoval i po druhé světové válce a zejména po r. 1989 stále trvá. Řada vědců i umělců různých oborů se věnuje dějinám i současnosti někdejší Podkarpatské Rusi. V uplynulém čtvrtstoletí byly v ČR vydány četné odborné publikace i knihy beletrie, natočeny dokumentární i hrané filmy s podkarpatskou tematikou, vytvořeny fotografické soubory a knižní publikace. Značný je i zájem studentů různých zejména humanitních oborů. Publikace na podkarpatoruské téma i další informace o tvorbě českých umělců představuje výstava Spříznění volbou.

 

Zahájení výstavy ke 100. výročí vzniku Československa: Spřízněni volbou - Podkarpatské a rusínské inspirace a výzvy v české literatuře

Národní knihovna ČR - Slovanská knihovna a Společnost přátel Podkarpatské Rusi Vás zvou na zahájení výstavy ke 100. výročí vzniku Československa

Spřízněni volbou Podkarpatské a rusínské inspirace a výzvy v české literatuře čtvrtek 1. listopadu v 17 hodin.

Výstava potrvá do 10. 1. 2019 pondělí – sobota, 9–19 hodin

Národní knihovna ČR Klementinum 190/5, Praha 1