Občanské sdružení Společnost přátel Podkarpatské Rusi bylo založeno v roce 1990. Ideově navazuje na Klub přátel Podkarpatské Rusi založený v období meziválečného Československa v Bratislavě. Cílem Společnosti je zejména prohlubování vztahů s občany a organizacemi Zakarpatské oblasti Ukrajiny (bývalé Podkarpatské Rusi), podpora Rusínů na území České republiky a popularizace Podkarpatské Rusi (Zakarpatské oblasti) v ČR. Společnost vydává časopis Podkarpatská Rus, další neperiodické publikace, pořádá besedy, výstavy a filmové projekce. Členy Společnosti jsou Rusíni, Češi narození na území Podkarpatské Rusi a lidé mající vztah k tomuto území. Členská základna čítá okolo 500 lidí z České republiky i dalších států. Ve vedení Společnosti se postupně vystřídali Alexandr Veličko, Jaromír Hořec, Miloslav Kopecký, Jiří Havel, Agáta Pilátová a Dagmar Březinová.

ČÍSLO 2/2014

Druhé číslo časopisu roku 2014:

- Diskuse ve veřejném prostoru o osudu Podkarpatska
- Profesor Magocsi dostal Cenu Rudolfa Medka
- Valná hromada 2014
- Obrázky z Koločavy
- Ivan Pop: První světová válka a Podkarpatská Rus
- Život bojovníka
- Karel Richter: Jak republika přišla o část svého území

USNESENÍ Valné hromady Společnosti přátel Podkarpatské Rusi dne 26. dubna 2014

1. Valná hromada schvaluje
a) zprávu o činnosti Společnosti za období od poslední valné hromady (duben 2013 - duben 2014),
b) revizní zprávu,
c) návrh úprav stanov SPPR v souvislosti s novým Občanským zákoníkem a s aktuálními potřebami a podmínkami činnosti organizace.
2. Valná hromada schvaluje volbu nového Výkonného výboru SPPR ve složení:
Sofia Bolshakova, Dagmar Březinová, Ján Buvala, Jan Čopík, Jiří Havel,
Bruno Sopko, Tomáš Pilát, Vlastimil Svoboda
a Revizní komise ve složení:
Marie Bartošová, Kateřina Romaňáková, Eva Tittelbachová.
Zároveň valná hromada ukládá novému Výkonnému výboru zvolit ze svého středu předsedu, místopředsedu a tajemníka organizace; a revizní komisi ukládá zvolit jejího předsedu.
3. Valná hromada vyjadřuje podporu úsilí Ukrajiny a Zakarpatské oblasti
(Podkarpatské Rusi) o přiblížení k demokratické Evropě a o spolupráci
s EU. Nesouhlasí s velmocensko expanzivní politikou vedoucích politiků
Ruska. Schvaluje Prohlášení k současné situaci na Ukrajině připravené
Výkonným výborem a ukládá, aby VV prohlášení zaslal státním orgánům
a ústavním činitelům ČR.
4. Valná hromada ukládá Výkonnému výboru zasadit se o oživení činnosti
o. s. Podkarpatská Rus - náhrada majetkové újmy, jejíž aktivity se po
úmrtí ing. Josefa Havla značně utlumily.
5. Valná hromada souhlasí s návrhem výkonného výboru, aby byl
odeslán dopis někdejším členům VV J. Soukupovi a M. Valovi s žádostí o
omluvu za jejich nactiutrhačné a destruktivní postupy.

Praha 26. dubna 2014

 

Prohlášení Světové rady Rusínů

My, členové Světové rady Rusínů, Rusnaků a Lemků (složené z představitelů rusínských národnostních menšin) jsme se sešli na svém zasedání dne 1. 3. 2014 ve městě Deva v Rumunsku a vydáváme toto společné prohlášení

Světové rady Rusínů:

Jsme velmi znepokojeni událostmi, které se staly v poslední době na Ukrajině. Hluboce litujeme lidských obětí - těch, kdo zemřeli či byli zraněni na Euromajdanu. Vyjadřujeme hluboké soucítění a soustrast rodinám zemřelých.

Rozhodně odsuzujeme všechny násilné akce proti pokojným lidem. Nejlepším řešením všech problémů a jediná cesta vedoucí k prospěchu ukrajinského lidu a národnostních menšin v této zemi včetně Rusínů, Rusnaků a Lemků, je dialog. Dialog v tom duchu, jak je pojímán a realizován v modelu evropské politiky k národům a národnostním menšinám.

Věříme, že na Ukrajině zvítězí demokracie a že také Ukrajina se brzy stane členem Evropské Unie; a s ní do společné Evropy vstoupí i Rusíni, Rusnaci a Lemkové žijící v tomto státě.

Deva dne 1. 3. 2014

Podepsáni:

členové Světové rady Rusínů přítomní v Devě

Srbsko - Djura Papuga,
Rumunsko - Julija Fircak,
Maďarsko - Stepan Lavinec,
Slovensko - Vladimír Protivňák,
Ukrajina - Mikola Bobinec,
Česká republika - Alexander Moshkola

ČÍSLO 1/2014


První číslo časopisu roku 2014:

- Březnové dny na Ukrajině

- Dimitrij Pop: Rusíni jsou jednoznačně proti ruské agresi

- Památce Kláry Dubské

- Sourozence Ulrychovy okouzlila Podkarpatská Rus

- Závěr statí Karla Richtera o životě generála Kričfalušiho a Antonína Hrbka o výstavbě Užhorodu

- Historie podkarpatských měst, Usť - Čorna

ČÍSLO 4/2013


Čtvrté číslo časopisu roku 2013:

- Pokračování životního dramatu generála Kričfalušiho
- Traband zpívá o kraji nad Koločavou
- Legionářské kolonie na Podkarpatské Rusi
- Jak to vypadalo na židovské svatbě
- Ztracené naděje válečných hrdinů
- O výstavbě Užhorodu ve dvacátých letech
- Rodnyj kraj: Ivan Orlay

Pozvánka

Předvánoční setkání členů SPPR a jejich hostů

Zveme vás na neformální předvánoční setkání členů SPPR a jejich hostů dne 17. prosince od 16 hodin ve společenském sále Domu národnostních menšin v Praze 2, Vocelova 3. Promítneme si snímek Vyšla zvizda jasna režiséra Zdeňka Flídra o slavení Vánoc na Podkarpatské Rusi a čerstvý dokument Koločava autorů Jiřího Kroba a Tomáše Kouckého. Na programu je i malé občerstvení. Vánoční cukroví či jiné dobroty a speciality, zejména z pomyslné krajové „kuchyně“ Podkarpatské Rusi, jsou vítány. Výkonný výbor SPPR

ČÍSLO 3/2013


Třetí číslo časopisu roku 2013:

- Drama generála Kričfalušiho
- Dvanáctý Světový rusínský kongres na Podkarpatí: v Mukačevu, Užhorodě a Svaljavě
- Užok a Užocký průsmyk, svědkové 1. světové války
- Divokej Bill v Koločavě
- Zemské divadlo a jeho význam pro obrození Rusínů
- Jaroslav Marvan úředníkem na Podkarpatské Rusi

Hledá se pan J.Kolár

Dobrý den,

obracím se na Vás s prosbou.
Hledám jednoho člověka, o kterém nemám téměř žádné informace a své pátrání opírám více méně jen o domněnky. Abych vše vysvětlila: před pár týdny zemřela moje pratetička Marie Bumbová, roz. Hynková. Přibližně v letech 1945-1951 pracovala na Ministerstvu vnitra, kde se podílela na udělování ČSR občanství lidem přicházejícím ze Zakarpatské Ukrajiny (Podkarpatské Rusi). V roce 1951 jí byla tato činnost ukončena ze strany ministerstva, důvod neznám. Těsně po revoluci, v roce 1990, dostala dopis z Ministerstva zahraničních věcí, konkrétně šlo o přeposlaný dopis z  československého zastupitelského úřadu v Ottawě v Kanadě, ve kterém po pr atetičce pátral jistý J. Kolár. Od příbuzných vím, že pravděpodobně ten samý muž dokonce pratetičku hledal přes inzerát uvedený v československých novinách. Všechny tyto informace jsem vyvodila z dokumentů nalezených v pozůstalosti, pratetička se o této části jejího života nechtěla s nikým bavit. A právě i proto by mně velmi zajímalo, proč jí někdo takto hledal.
Na Vás se obracím protože předpokládám, že by se mohlo jednat o člověka/rodinu vysídlenou ze Zakarpatské Ukrajiny (Podkarpatské Rusi) a nevím, na koho jiného se při mém pátrání obrátit.
Prosím o jakoukoliv radu.
Předem děkuji za odpověď,
s pozdravem
Šárka Grohová
sarkamu@gmail.com